| |
|
Osobní pohoda a pracovní spokojenost učitelů 2. stupně ZŠ
MACHOVÁ, Tereza
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit míru životní a pracovní spokojenosti učitelů 2. stupně ZŠ. V teoretické části bude vymezen pojem životní a pracovní spokojenosti, dále faktory ovlivňující životní spokojenost a také způsoby měření životní spokojenosti. Ve vztahu k životní spokojenosti se bude práce zabývat také problematikou osobnosti a učitelské profese. V praktické části bude sledována míra životní a pracovní spokojenosti vybraného vzorku učitelů 2. stupně ZŠ, a to nejen celková úroveň životní spokojenosti, ale i spokojenost učitelů v jednotlivých životních oblastech. Zkoumána bude také souvislost mezi jednotlivými životními oblastmi a celkovou životní spokojeností, vztah těchto dvou fenoménů k demografickým údajům a v neposlední řadě souvislost mezi životní spokojeností a osobnostními faktory.
|
|
Prokrastinace vysokoškolských studentů ve vztahu k Big Five modelu osobnosti
KAPROVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá fenoménem akademické prokrastinace ve vztahu s vybranými osobnostními charakteristikami studentů vysokých škol. Je členěna do dvou hlavních částí části teoretické a empirické. Teoretická část práce nahlíží do problematiky obecné prokrastinace iracionálního, avšak záměrného odkládání plánované činnosti na pozdější dobu. Zaměřuje se především na přiblížení současných poznatků, popis a charakteristiku její specifické formy prokrastinace akademické. Důraz je kladen zejména na primární činitele ovlivňující její vznik, zvláště pak na kontext psychologie osobnosti. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se pohledu na profil vysokoškolského studenta Empirická část se zabývá výzkumem prokrastinace v akademickém prostředí, s cílem zjištění souvislosti prokrastinačního chování s osobnostními rysy dle Big Five modelu. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, která zahrnuje tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSS - Škála prokrastinace pro studentskou populaci, PASS - Posuzovací škála prokrastinace pro studenty. Výzkumný soubor tvořilo 155 studentů VŠ. Z výsledků vyplývá, že za nejvýznamnější charakteristiku prokrastinujících jedinců lzepovažovat nízkou svědomitost. V empirické části jsou též uvedeny výsledky vyhodnocující míru akademické prokrastinace a další faktory, které lze považovat za možné příčiny prokrastinačních tendencí.
|
| |